Na cestách s dětmi: Jak si užít čtyři měsíce na Madeiře jako maminka-nomádka?
V dnešním rozhovoru vám přinášíme inspirativní příběh Jany Švec, která se rozhodla opustit komfort domova v České republice a strávit čtyři měsíce na Madeiře se svými dětmi. Co ji k tomu přimělo a jak se s tím vším vypořádala? Připravte se na cestu plnou dobrodružství, výzev a nezapomenutelných zážitků.
Jano, mohla bys nám nejprve přiblížit, co tě přivedlo k rozhodnutí strávit čtyři měsíce na Madeiře s dětmi?
Původně to bylo úplně jinak. My jsme se totiž rozhodli, že se na Madeiru přestěhujeme. Prodali jsme dům v ČR, rozdali a rozprodali věci a našli prozatím krátkodobé ubytování na Madeiře. Prvně jsem odcestovala jen já, dvě děti (tenkrát ve věku 9 a 6 let) a dva kufry. A v nich jsme měli vše. 🙂 Manžel pracoval na automatizaci e-shopu a měl za námi přiletět za měsíc. Jenže z měsíce se staly měsíce tři. Po dalším měsíci, před Vánocemi jsme odcestovali do ČR a na Madeiru se už nevrátili.
Jaké byly tvé první kroky při plánování tak dlouhého pobytu v zahraničí s malými dětmi?
První kroky byly vůbec rozhodnout se. Pak vybrat Madeiru – měli jsme samozřejmě různá kritéria. Rozhodně jsme chtěli Evropu, nechtěli jsme být až tak moc daleko od rodiny. Taky jsme chtěli, aby v místě byla rozumná a dostupná lékařská péče, strava, voda… Ale taky hory, moře a přátelští obyvatelé. Dalším krokem bylo najít ubytování. Prvně jsme chtěli něco třeba jen na měsíc, a dlouhodobé ubytko hledat až na místě. Měla jsem štěstí a našla jsem ubytování ve FB skupině týkající se Madeiry. Pak jsme koupili letenku, zajistili dlouhodobé cestovní pojištění, vyřídili domácí vzdělávání… A letěli. 🙂
Jaké jsou hlavní výzvy života na cestách s dětmi a jak jsi je zvládala během svého pobytu na Madeiře?
U nás byla největší výzva to, že dětem po ty 3 měsíce prostě chyběl táta. Taky velkou výzvou bylo vědomí, že jsme tam s dětmi sami. Bohužel už i kluci ve svém věku si to až moc uvědomovali a měli strach, co by s nimi bylo, kdyby se mi něco stalo. Já si to tolik nepřipouštěla. Ale jim to hlavičkami vrtalo. Taky už v tomhle věku potřebovali kamarády. Dospělí se sice na Madeiře krásně domluví anglicky, ale děti tam anglicky moc neuměly. Mluvily jen portugalsky. Taky velkou výzvou byla doprava. Autobusy mimo hlavní město jezdí velmi zvláštně a na jízdní řády se nedá úplně spolehnout. A to s malými dětmi fakt moc riskovat nechcete. Já neřídím, takže jsme se museli spoléhat aspoň na ty autobusy, co jezdí po Funchalu.
Můžeš nám prozradit, jak vypadá typický den na Madeiře, když jste tam s dětmi?
Popravdě se až tak neliší od toho u nás. Až na to, že bez auta člověk musí chodit častěji nakupovat, a na to už jsem nebyla zvyklá. 😀 Takže řekněme obden-dva vzít batoh a do každé ruky igelitku a jít na nákup. Jak chodívaly naše maminky a babičky běžně. 😀 Jinak jsme chodívali hodně do parků s hřišti. Měli jsme dva oblíbené – Santa Catarina a Quinta Magnolia. Občas jsme šli také k moři si zaplavat, vykoupat se, relaxovat. Koupila jsem permanentku na koupaliště. A jiné dny jsme zůstali v bytě a odpočívali. Já pracovala obvykle večer, protože přes den jsme chodili ven. V ČR měli kluci zahradu, na kterou jsem je mohla vypustit. V bytě to tak jednoduché nebylo. 🙂 A dvakrát týdně jsme jezdili na angličtinu do jazykovky Helen Doron. Kluci do ní chodili i u nás.
Jak si zajišťuješ práci/finance a zároveň se staráš o děti v tak neobvyklém prostředí?
V podstatě stejně jako v ČR. Jsem copywriterka, korektorka a virtuální asistentka. Funguji úplně stejně všude, kde mám přístup k internetu. Jen na Madeiře jsem pracovala víc večer, abych se přes den mohla věnovat dětem, jít na nákup, vařit atd. Pozor, na Madeiře je o hodinu míň. Tak někdy bylo nutné vstávat dřív. 😀
Jaké aktivity s dětmi na Madeiře bys doporučila ostatním rodičům plánujícím podobné dobrodružství?
Tak toho je opravdu spoustu. Psala jsem o tom několik článků na svém webu. Určitě koupaliště ve Funchalu, pláž, malované dveře, botanickou zahradu Monte Palace, pevnost Fortaleza de São João Baptista do Pico. Mimo Funchal přírodní bazénky v Porto Moniz, výlet na Ponta de Sao Lourenco, výlet na Balcoes, kde děti můžou krmit ptáčky přímo z ruky, výlet k 25 Fontaes a k Lago do Vento… A taky již zmíněné parky a dětská hřiště ve Funchalu – Santa Catarina a Quinta Magnolia. Je toho opravdu spousta.
Jaké jsi na Madeiře objevila místa, která jsou přívětivá pro rodiny s dětmi?
Na Madeiře žijí velmi milí lidé, kteří milují děti. Takže jak restaurace, tak parky, ulice… Všechno a všichni jsou “baby friendly” a “kids friendly”. Navíc se tam nekrade, je to opravdu bezpečné místo. Nikdy jsem se tam nebála ani necítila v nebezpečí. Člověk si tu nehlídá zadní kapsy, kabelku, nic. Jen teda pozor na levády, ty nejsou vždy úplně bezpečné.
Jak si udržuješ kontakt s rodinou a přáteli v České republice během delších cest?
V dnešní době je to opravdu jednoduché. Telefon, Messenger, WhatsApp, ať už klasické chaty, audiohovory nebo videohovory. Stejně tak sdílení fotek a videí a dalších zážitků je snadné.
Jaké neocenitelné zkušenosti a dovednosti si myslíš, že ti cestování s dětmi přineslo?
Už jen to vědomí, že to zvládnem. Že zvládneme takhle cestovat, domluvit se, fungovat. Člověk se pak bojí čím dál tím míň. Každý takový krůček je důležitý a odbourá další a další strachy.
Jaké rady bys dala jiným maminkám, které uvažují o delší cestě se svými dětmi?
Nebudu vám říkat, abyste se nebály a šly do toho. Není to až tak jednoduché. Záleží, jak máte staré děti, jestli umíte jazyk, jestli umíte řídit a zda to vůbec budete potřebovat… Je toho spousta, co je před cestou třeba zohlednit, zjistit a zvážit. Například se dvěma batolaty bych si na takovou cestu sama netroufla. Ale s většími dětmi už klidně. Není špatné, když s sebou máte kamarádku, klidně taky s dětmi. Každý dospělý navíc se počítá. Pokud už ale máte děti větší, můžou to být super nápomocní parťáci. Jakmile ten strach jednou překonáte, a je jedno, s jak velkou pomocí, budete příště vědět, na co si můžete troufnout a na co ne. Ale řešení tu vždycky nějaké je.
Jana Švec se odvážila vystoupit ze své komfortní zóny a vyrazila na čtyři měsíce na Madeiru se svými dvěma dětmi. Její příběh je důkazem toho, že s trochou odvahy a pečlivým plánováním je možné zažít neuvěřitelné dobrodružství, které obohatí celou rodinu. Ať už se rozhodnete pro podobnou cestu nebo jiný druh dobrodružství, klíčem je věřit ve své schopnosti a nebát se čelit novým výzvám.
Leave a Reply