O mně aneb Kdo je vlastně Natália Honis

„Naty, ty máš ale v životě ŠTĚSTÍ…“ Tuto větu slýchám poměrně často, ale je tomu OPRAVDU tak? Níže vám přináším jen krátký výčet toho, čím jsem si v průběhu let prošla a s čím jsem zatočila, aby ten život přeci jen co nejšťastnější byl.

Již od dětství nebylo vše růžové

Narodila jsem se se žloutenkou a museli mi kompletně vyměnit celou krev v oběhu, jinak bych umřela. Cca do 4-5 let se mně i kolem mě děly samé šílené věci, otec dělal pro tajnou službu, bral a prodával drogy, znásilňoval mámu, spal jí se zbraní u hlavy, chtěl společně se mnou spáchat sebevraždu, a dokonce jsem měla zbraně jako hračky, náboje jsem nosila v M&M’s batůžku.

Co následovalo dále?

V pěti letech se můj otec dostal na několik let do vězení a bylo mu zakázáno se se mnou jakkoliv vídat. A že takto soud zakročí opravdu jen výjimečně! 

Můj biologický otec podváděl mou mámu už během těhotenství a vlastně od té doby, co si vůbec pamatuji, zcela běžné byly výlety s cizími tetičkami, výlety za podivnými strýčky, kdy vlastně pořád nevím, co se dělo, vše mám zahalené v temnotě.

Když jsem byla malá, tak jsme toho moc neměli, měla jsem jen pár knih, 2 lega a oblečení po cizích lidech (třeba po Lexově dceři – jeden z politicky angažovaných lidí, se kterými otec pracoval, taková mafie 90. let)

Od problémů mě neoprostilo ani stěhování

V šesti letech proběhlo stěhování do nové země, jenže s ním i ruku v ruce syndrom vzorné školačky a noční děsy a křiky. V 11 letech mi bylo indikováno silné astma, které se po 14 letech projevilo jako silná úzkost. Ve 13 letech došlo k další hrůzné životní lekci, znásilnili mě. Byla jsem totálně strnulá, nemohla se hýbat, nepopsatelný šok (s dotyčným mě ven vyhodila nevlastní babička, že přeci nebudu nafoukaná…) 

Po tomto incidentu se dostavily hrozné zdravotní problémy, několikrát jsem si myslela, že mám HIV ze znásilnění. Cca v 16 letech jsem sebrala odvahu a šla sama na test do protidrogového centra (protože kde jinde by obyčejné puberťačce udělali HIV test jen tak, nemohla jsem to nikomu říci, nechtěla jsem se ve znásilnění nimrat)- Tohle je pro mě opravdu těžké napsat, vlastně do teď to skoro nikdo neví, velmi dlouho jsem se za to styděla, měla jsem hrozný strach, avšak nebylo komu si říci o pomoc.

14 let zlatý stafylokok – šílené hnisavé vředy do celém těle, dokonce to došlo do fáze, kdy jsem měla levou nohu dvakrát takovou jak pravou, pár desítek let dozadu bych v takovémto stavu dle lékařů o nohu přišla.

V pubertě jsem prošla prvním závislostním vztahem, kdy byla na denním pořádku silná manipulace, potupa i pocit studu.

Od 15 let se kvůli zdraví věnuji seberozvoji – TČM, psychologii, apod. Ale fakt dlouho jsem věřila, že mým jediným osudem je ZEMŘÍT…

19 let – vysoká škola, tlak na sebe, obrovský kariérní růst a úspěch.

 20 let – první podnikatelské pokusy, v mezičase závislostní vztahy, boje na krev s muži ve škole i v práci.

Dlouho na sebe nenechaly čekat sebevražedné myšlenky 

Ve 22 letech jsem si stále „užívala“ manipulativní a agresivní vztahy, dost často se syny milionářů i miliardářů, kterým jsem já občas dávala své poslední peníze. Neuměla jsem říct NE a stála jsem o jejich pozornost. Celé ty roky jsem byla v závislostních vztazích a řešila problémy se vztahy s muži, to všechno vyvrcholilo v 24 letech.

24 let – můj poslední závislostní vztah, který byl totální peklo, doprošování se, breky, volání (velká paní manažerka volá týpkovi, aby se mu dožadonila, aby s ní byl).

24 let – začínám koučovat v korporátech – člena boardu i manažerské role.

26 let – potkávám muže, se kterým jdu do vztahu, postupně se formuje zdravý a vědomý vztah. Stále kariérně obrovsky rostu, cítím však, že už nechci pracovat 12 hodin a být nedoceněná. Hlavně já nedoceňovala samu sebe).

Doplňuji si vzdělání – PROFESIONÁLNÍ KOUČOVACÍ VÝCVIK a NLP VÝCVIK.

27 let – stabilizuji se já, můj vztah, moje podnikání, konečně začínám pomalu chápat, kdo jsem a co je mou cestou a cílem.

28 let – mám úžasné partnerství, úžasnou vizi podnikání, a hlavně vím, že mám co předávat a už to umím předat s čistou hlavou.

Jak vypadá můj život nyní?

Konečně o sobě můžu říct, že mám čistou hlavu, vážím si sama sebe, SVÝCH DARŮ, mám krásnou sebedůvěru i sebevědomí. Došlo však k ještě několika dalším důležitým milníkům:

22. 07. 2022 jsem prošla úžasných svatebním přechodovým rituálem. 

Jsem ve vědomém vztahu, je to občas výzva, avšak stojí to za to, už nemám potřebu vyžadovat pozornost brekem ani děláním chudinky.

Mé podnikání obrovsky expanduje, roste a těším se, co dalšího přijde.

Začínáme s mužem na Šumavě budovat permakulturní sídlo, které bude domovem pro nás a pro naše děti.

Žiji v čistém prostoru (vnějším i vnitřním), zkrátka podle mého gusta.

Nedovoluji minulosti, aby mi hatila přítomnost.

Svoji minulost beru jako velmi silnou příležitost pro to ukazovat ženám, že nejsou obětmi minulosti a že to nejlepší, co mohou udělat, je minulost OD-PUSTIT a O-PUSTIT, to neznamená validovat věci, které se staly, znamená to však nedovolit minulosti, aby hatila přítomnost.

Věci, které jsem si s sebou odnesla života

Nebylo to lehké, moje cesta rozhodně nebyla jen med, nikdy bych to však nevzdala. I přes 13 let v seberozvoji jsem často netušila, co sama se sebou, co se svými úzkostmi, které mi často zatemnily mozek tak moc, že mě kvůli tomu bolest žaludku či páteře odzbrojila natolik, že jsem se hodiny svíjela sama v bolestech na zemi, nikdo moc nevěděl, co mi je, a po nějaké době mě vždy nalomila další nemoc (silné záněty dutin – 15 antibiotik, a nic, stále zlatý stafylokok).

Nyní si však neumím představit, že bych žila stále v oběti, stále v minulosti.

Jasně, že to bolelo, nebylo to příjemné, neznámé není nikdy příjemné, jenže ten výsledek za to ku….ky stojí!

Ono je totiž občas potřeba opustit to jisté, ABY MOHLO PŘIJÍT NĚCO SKVĚLÉHO. A to je přesně to, co i já učím i své klientky.

Odhoďte masky a buďte totálně pravdivé k sobě sama! Stůjte si za sebou a za svým názorem.

Sdílejte se mnou, prosím, v komentáři, čím jste si prošly vy, co vás nejvíce posunulo. Protože sdílení doopravdy léčí.

Natália Honis, bývalá úspěšná korporátní manažerka (vedení desítek lidí, vývojové týmy, multimilionové EUR projekty), nyní působí jako koučka a průvodkyně cílevědomých podnikatelek, které jsou expertky ve svých oborech, touží po tom být líderkami a zároveň chtějí tvořit svou vlastní značku autenticky, pohodově, bez limitů a omezení a to tak, aby měly dostatek času na svou rodinu. Natália pomáhá podnikatelkám bořit limity a přesvědčení (pocit jsem dost, strach z úspěchu i neúspěchu, sebedůvěru, sebevědomí) laskavě a hravě, bez toho aniž by bylo třeba neustále analyzovat každou myšlenku. Hlavní výsadou Nati je její efektivnost, férovost, silná empatie, zaměření na klientky, a jejich výsledky. Protože business je součástí našeho života a je stavíme jej kolem něj a nikdy opačně. Je to další skládačka puzzle života. Protože život je o tom, aby se žil a my podnikáme proto, abychom mohly rozsvěcet radost a světla v lidech kolem nás.

Natália Honis,

Authenticity Mindset Coach

Web: https://nataliahonis.cz/

Facebook: https://www.facebook.com/honisnatalia

Instagram: https://www.instagram.com/natalia.honis.coach/

Linkedin: https://www.linkedin.com/in/nataliahonis/

Příběh Natky najdete v prvním čísle e-magazínu ONLINE, stáhnout si ho můžeš tady.